První závod na 24 hodin v Česku symbolicky uzavřel sezonu jak seriálu 24H Series, tak i týmu RTR Projects. Brněnská skvadra v ní dosáhla historického úspěchu, když vybojovala celkové třetí místo v šampionátu v hodnocení třídy SP3! Už páteční kvalifikace naznačila, že posádka RTR Projects i vůz, kterým bylo tradičně KTM X-BOW GT4, mají skvělé tempo. Pole position ve třídě a především pak náskok téměř čtyř sekund na nejbližší pronásledovatele, to se jen tak nevidí.
Přestože kvalifikace nehraje ve vytrvalostních kláních klíčovou roli, byl start z čela startovního roštu bezesporu příjemným vstupem do závodu. Pětice Miniberger, Pavlovec, Skalický, Kwolek a Janiš však moc dobře věděla, že má před sebou dlouhou a náročnou výzvu a už se připravovala na čtyřiadvacetihodinový boj, který odstartoval v sobotu úderem dvanácté hodiny. Posádce týmu RTR Projects vycházelo v první polovině závodu takřka vše a vůbec nevadilo, že jak konkurenční Seaty, tak vozy BMW týmu JR Motorsport vydržely na trati díky o polovinu větším palivovým nádržím podstatně déle. Rychlost černo-oranžového KTM a jeho pilotů byla vynikající a dokázala plně vyvážit potřebu častějšího tankování. Půlnoc, kdy se závod přehoupl do své druhé poloviny, přinesla skvělé zprávy.
Tým RTR Projects se nacházel na prvním místě ve třídě, což bylo velmi důležité, jelikož body do klasifikace seriálu 24H Series se přidělovaly právě dle umístění po 12 hodinách. To znamenalo jediné. Domácí tým RTR Projects si připsal plný bodový zisk za vítězství ve třídě SP3, díky čemuž se v hodnocení třídy vyhoupl na konečné třetí místo v šampionátu a získal tak historický úspěch! To však posádce brněnského týmu nestačilo a po šestnácti hodinách na live timingu svítilo číslo 224 na třetím místě absolutně. Před českým KTM X-BOW GT4 byly v tu dobu už jen dva vozy třídy GT3, zatímco za ním se nacházelo mnoho silnějších strojů. Po skvělých průběžných výsledcích a famózně rozjetém závodě však přišla studená sprcha. Závodní speciál KTM zamířil nad ránem neplánovaně do boxů. Důvodem byl prasklý držák převodovky, kvůli čemuž se ulomily také obě poloosy. Mechanici však zvládli opravu na jedničku a vůz s číslem 224 se zhruba po hodině vrátil na trať. Oprava znamenala ztrátu nejvyšších příček, nicméně tým RTR Projects mohl hrdě a se vztyčenou hlavou dokončit první českou čtyřiadvacetihodinovku.
„Závod byl skvělý, moc se mi líbila hlavně první polovina, kterou jsme vyhráli a vybojovali jsme tak celkové třetí místo ve třídě SP3. Je škoda, že oproti loňsku bylo méně aut, ale celkově to byl super závod s krásnou atmosférou. Bylo dobré, že nám organizátoři přidali do třídy i ty Seaty TCR, takže jsme měli hodně slušnou konkurenci ve třídě. Je samozřejmě škoda těch problémů, jinak si myslím, že jsme mohli závod dokončit vysoko i absolutně,“ prozradil Daniel Skalický. „Musím říct, že jsem byl ze závodu fyzicky i mentálně úplně vyčerpaný. Očekávání jsem měl samozřejmě vysoká, přece jen to byl poslední závod sezony a ještě k tomu na domácí půdě. Je skvělé, že se nám povedla první polovina závodu, nicméně ještě lepší by bylo, kdyby se nám takto povedl celý závod,“ zhodnotil Epilog Sergej Pavlovec. „Já jsem se závodem spokojený. Jelo se mi dobře jak ve dne, tak díky nové rampě i v noci. Je samozřejmě škoda, že jsme měli závadu na autě, na druhou stranu se nám podařilo získat třetí místo ve třídě v celkovém hodnocení, což je podle mě velký úspěch,“ řekl Tomáš Kwolek. „Celkově bych celý víkend zhodnotil pozitivně, ačkoliv ten konec závodu nedopadl úplně podle našich představ. Vlastně až do toho mého osudového stintu, kdy se ulomil držák převodovky, to byl prakticky velmi hladce probíhající závod. Po Barceloně jsme věřili, že jsme perfektně připravení, jenže štěstí nám bohužel nepřálo. Na druhou stranu jsou to další těžce získané zkušenosti,“ prozradil Erik Janiš.
„Naším hlavním cílem bylo vybojovat první místo v tom vloženém, dvanáctihodinovém závodě, což se také podařilo. Navíc s velkou rezervou na nejbližší soupeře. Díky tomuto vítězství jsme se vyhoupli na celkové třetí místo ve třídě SP3, což bereme jako obrovský úspěch. Nepovedlo se nám to jen díky jezdeckým výkonům, mechanikům, ale i díky skvělému managementu Jarka Janiše, jehož strategie fungovala jako na drátkách. Měli jsme vlastně rozjetý životní závod. Kdyby se jelo na dvanáct hodin, jak to bylo původně naplánováno, tak je to výsledek z říše snů. Na kdyby se ale samozřejmě nehraje, nicméně my jsme se po 16 hodinách propracovali až na třetí místo absolutně a to o něčem svědčí. Moc mě mrzí ta technická závada před koncem závodu, protože jsme měli opravdu nakročeno k velkému výsledku,“ uzavřel hodnocení Epilogu jezdec a týmový šéf Tomáš Miniberger.
TZ týmu