Český automobilový závodník Tomáš Enge musel být po nehodě v závodě 1000km Paul Ricard převezen do místní nemocnice na pozorování, kde zůstal do neděle. Dnes už se liberecký rodák po hrozivě vypadající nehodě zotavuje v domácí péči.
„Víkend začal relativně dobře. Ve volných trénincích jsme se připravovali na kvalifikaci a šestihodinový závod. Celkem tedy dvě různá nastavení. V kvalifikaci jsem chtěl vybojovat co možná nejlepší postavení na startu, kdežto Marko a Caitlin se připravovali na závod. Naše ztráta se pohybovala okolo jedné vteřiny na nejrychlejší, což bylo dobré. Oba piloti se v průběhu tréninků zrychlovali, a to byl účel celého závodu,“ uvedl Tomáš Enge o začátku závodního víkendu.
V sobotu přišla na řadu kvalifikace, do které nastoupil právě český jezdec.
„Kvalifikace v našem podání probíhala trochu chaoticky. Nevychytali jsme úplně strategii a nastavení a z toho pak vzešlo osmatřicáté místo na startu. Věděli jsme, že nebudeme patřit k nejrychlejším, když jsme se do Blancpain GT Endurance vraceli po tak dlouhé době. Ale ztráta nebyla veliká,“ dodal Enge.V sobotní podvečer pak přišel ostrý start, a to po osmnácté hodině. „Do závodu jsem odstartoval dobře, pak jsem zase nějaké pozice ztratil, takže po prvním kole to bylo opět osmatřicáté místo. Pak se mi ale dařilo předjíždět postupně soupeře a boje jsem si užíval. V tu chvíli jsem zajížděl časy okolo patnáctého, dvacátého místa, což byla pozice, kde jsme chtěli být. Přišla safety car fáze a pole se opět srovnalo,“ popisuje závod jezdec týmu Reiter Engineering do osudového momentu.
„Po zajetí safety caru jsem opět předjel pár aut a dostali jsme se už do třetí desítky. Pak jsem se chystal na předjetí vozu Aston Martin GT3. V nájezdu na téměř dvoukilometrovou rovinku se mi podařila akcelerace a držel se za ním. S využitím vzduchového pytle jsem se dostal až na nárazník a když jsem se ho chystal předjet v polovině rovinky zprava, tak mi to začal zavírat. V tu chvíli jsme jeli asi 270 km/h. Já musel až za bílou čáru, kde byl zrovna obrubník. Je to trochu zarážející, když se to stalo na nejbezpečnější trati na světě, jak ji nazývají. Bohužel na rovince by taková věc být neměla. Je to dané tím, že okruh Paul Ricard má několik desítek konfigurací a tento obrubník tvoří jiný okruh. Asi by bylo účinnější, kdyby byly obrubníky rozdělávací a používaly se vždy jen ty aktuální. Mě se to stalo osudným. Obrubník mě nakopl do vzduchu a v hodinách jsem se sunul na protější svodidla už jen jako pasažér. V hlavě mi prolítlo, že to bude obrovská rána. V hodinách jsem se trochu zbrzdil, ale samozřejmě ne natolik, aby ten náraz do svodidel byl malý,“ popsal jednu ze svých těžkých nehod Tomáš Enge, který musel do nemocnice na pozorování.
Z nehody vyvázl se zlomenými dvěma žebry a podezřením na propíchnutou plící, což se naštěstí nepotvrdilo.„Zlomená žebra jsem už měl ať už ve formulovém voze nebo v gétéčku. Takže vím, co to obnáší a jen doufám, že půjde léčba rychle a budu se moci brzy vrátit do práce,“ řekl závěrem Enge.
Text a foto: tomasengeracing