Po nucené dvouleté přestávce se organizaci kolem bývalého šéfa týmů F1 a F2, Giancarla Minardiho přeci jen podařilo, uspořádat 5. ročník „Minardi Days“ na okruhu Grand Prix v Imole. Volné ježdění po Autodromo Enzo é Dino Ferrari, které kdysi začalo, jako jakási malá reminiscence na Minardiho zašlé „velké časy“ v mezinárodním sportu, se vyvinulo v jeden z největších historických podniků Itálie. Nebylo tedy divu, že po sportu vyprahlí fandové, jezdci a majitelé skvostů na čtyřech kolech ve velkém počtu využili této akce koncem horkého července 2021 k účasti.
Paddock byl k prasknutí naplňen především vozidly velkých italských značek jako Minardi, Ferrari, Osella, Tecno, Stanguelini, Abarth, Dallara a Alfa Romeo. V sobotu večer se konala aukce historických závodních vozů a zastoupeni byli i velcí dealeři a restaurátoři veteránů, jako Autoluce z Modeny a Venturelliauto z Maranella. Kdo tedy chtěl, ten si z Imoly domů nevezl jen modýlek, ale třeba i Ferrari v hodnotě několika milionů.
Kdo neměl tolik peněz s sebou, ten se mohl bez problémů „obohatit“ alespoň autogramy velkých italských jezdců. Ukázat se při „Minardi Days“ je totiž jakési „must“ pro všechny domácí pamětníky a tak se po paddocku a po boxech potulovali například Bruno Giacomelli, Dr. Siegfried Stohr, Carlo Facetti, Riccardo Patrese, Jarno Trulli, Emanuele Pirro, Pierluigi Martini, Nicola Larini, Alex Caffi, Giovanni Lavaggi, Luca Badoer, Gianni Giudici, Alessandro Nannini, Ivano Capelli – a pravděpodobně i další, na které autor „nenarazil“…
S těmito dojmy se pak v neděli ze slunečné Imoly vydal na přecpanou autostradu směrem studené střední Evropy.
01 – Tradice: focení Giancarla Minardiho se všemi piloty jeho podniku na cílové rovince.
02 – Giancarlo Minardi byl ve formuli 1 možná trpaslíkem – s odstupem času si ovšem všichni uvědomují, co se svým malým týmem z nedaleké Faenzy dosáhl a obdiv mezi fandy je ohromný.
03 – Pierluigi Minardi se vrátil do kokpitu „svého“Minardi.
04 – Nechyběl ani tento model z roku 1994.
05 – Početně zastoupené byly i vozy dalšího italského „underdoga“, Oselly.
06 – Jen škoda, že se neobjevil i sám Enzo Osella…
07 – Skvost, schovaný v rohu parkoviště mezi amatéry: Tecno-F2, se kterým se stal Clay Regazzoni roku 1970 mistrem Evropy. Vůz je v originálním lakování.
08 – Originálním lakem se chlubí i tento „jediný extující Wolf-F1 z roku 1979“ Rakušana Ruddiho Ramla.
09 – První Dallara-F1 týmu Scuderia Italia
10 – Alex Caffi a Nicola Larini vozili hosty po okruhu v tomto třísedadlovém F1 postaveném na bázi Jordanu, se kterým Fisichella vyhrál GP Brazílie.
11 – Krásná expozice Scuderie del Portello
12 – Snažili se i piloti malých formulek – někdy až přespříliš
13 – Tyrrell P34 formule 850 „po italsku“…
14 - Autodrom v Imole sice přestavbami posledních let silně utrpěl, z části si ale zachoval svůj malebný charakter.
15 – V aukci byl mimo jiné nabídnut i tento IndyCar March-Alfa Romeo po Robertovi Guerrerovi.
16 – Jeden z mnohých sportovních Abarthů
Text a foto: Roman Klemm