Bojovný průběh závodu o Velkou cenu Československa.
Před 300.000 diváky zvítězil P.N. Whitehead na Ferrari před Etancelinem na Talbotu - Cenu Brna vyhrál Zdeněk Treybal na Simce - Úspěchy čs. vozů i závodníků.
Velká cena Československa se začala pro desetitisíce diváků již v sobotu večer, kdy se Brno stalo největším motoristickým městem v Československu. Poznávací značky vozidel potvrzovaly, že zájem o první Velkou cenu Československa je ve všech koutech republiky, brněnské nádraží dodávalo nepřetržitě další desetitisíce diváků, z nichž mnozí se bláhově domnívali, že ještě najdou v přelidněném městě nocleh. Mnoho lidí se vydalo již v sobotu večer na trať, která se stala velkým tábořištěm...
Lidové noviny z roku 1949 informují o Velké ceně Československa
Peter Whitehead - Ferrari - Vítěz Velké ceny Československa
Plánek tratě, příjezdových a objízdných cest
Pořadí jezdců Velké ceny Československa 1949 v jednotlivých kolech
Zdeněk Treybal - Simca - vítěz Ceny města Brna
Startovní číslo 31 - Bruno Sojka - Tatraplan - vítěz třídy do 2000 ccm Ceny města Brna. Bruno Sojka startoval s Tatraplanem i ve Velké ceně Československa a dojel na 9. mísstě
Farina jedoucí na druhém místě s číslem 5 vylétl z tratě a bohužel došlo k úmrtí dvou diváků a několika zraněním dalších přihlížejících. Vzápětí na stejném místě havaroval i Parnell s číslem 12, který zranil Farinu. Dezorientovaného Farinu museli pořadatelé honit po trati. Později zde havaroval i siamský princ Bira. Od té doby je v Brně legendární Farinova zatáčka. Dr. Giuseppe Farina se v následujícím roce stal historicky prvním mistrem světa Formule 1.
Louis Chiron zvítězil v Brně třikrát po sobě v letech 1931-1933 a stal si miláčkem brněnského publika. Od té doby se až dodnes v Brně říká Jezdíš jako Širón :-) V roce 1949 zajel v Brně nejrychlejší kolo.
V roce 1949 se v Brně jel závod již podle předpisů pro budoucí Formuli 1. Mezinárodní automobilová federace FIA tehdy zařadila Brno do premiérového ročníku Formule 1 na rok 1950. Vzhledem k tehdejší neutěšené politické situaci se však závod neuskutečnil a na několik let byla tradice světových automobilových závodů přerušena. Tehdy se však v Brně začala psát nesmazatelná historie motocklových závodů, která trvá s malými přestávkami dodnes. I světové a evropské automobily se nakonec do Brna vrátily a tak brněnská motoristická tradice trvá až do dnešní doby. Zanedlouho to bude nádherných 100 let.
Brněnský okruh a jeho okolí je jedním z nejkrásnějších míst na světové mapě motorsportu a rozhodně máme být na co pyšní!!
JM
Foto archív