Ještě před dobrými 20 lety to měli čínští závodníci do kokpitu formule 1 asi tak daleko, jako uličníci z Kaira k letu na Měsíc. Nejpozději během poslední dekády se ovšem začalo rýsovat, že je debut prvního pilota z této ohromné, hospodářsky velmi agresivně operující země, jen otázkou času. Již v letech 2012 a 2013 se v několika volných trénincích za volanty slabých HRT a Caterhamu objevil pay-driver Ma Quingua a i Nizozemec s čínskými kořeny Ho Pin Tung měl na čas podobné ambice.
Od začátku listopadu 2021, je ale jasno. Až vyrazí mistrovství světa do sezony 2022 bude jedním z vyvolených „hrdinů-F1“ poprvé v dějinách jezdec z Číny – Guanyu Zhou.
30. května 1999 v Šanghaji narozený Zhou začal závodit v motokárách ještě, než mu bylo 10 a ve třinácti se rozhodl k závažnému kroku opustit svou zemi a kulturu směrem Evropy. Roku 2014 startoval v mistrovství světa motokár jako týmový kolega Landa Norrise a Jehana Daruvaly, než postoupil do formulí. Zde mu byl díky štědrým mecenášům vždy zajištěn pouze ten nejlepší marteriál. A nejen to. Zaplatili mu i členství a tím i perfektní přípravu v renomované juniorské Akademii Ferrari.
Jedinou sezonu startoval Guanyu za špičkovou stáj Prema v italské a německé F4 a hned dokázal předvést špičkové výkony (jen opravdoví anti-talenti to ovšem v kokpitech Premy nedokázali). Hned o rok později tedy měl dosti zkušeností, aby postoupil do formule 3, kde jezdil v sezoně 2016 za německou stáj Motopark a pak se na další dvě sezony vrátil znovu k Premě. I zde ukázal čas od času výborné výkony, což jeho sponzorům stařilo k tomu, aby od sezony 2019 sáhli ještě hlouběji do kapes a zaplatili mu sezonu ve formuli 2 u týmu UNI-Virtuosi.
Zhou tehdy sice ztratil „důvěru Akademie Ferrari“, hned po něm ale hmátla podobná organizace automobilky Renault. V britské stáji měl zůstat i další dvě sezony a dařilo se mu pořád lépe. Roku 2020 konečně vyhrál v Soči svůj první závod této třídy a letos drží čtyři závody před koncem sezony celkově druhou pozici za dominantním Oscarem Piastrim.
To stačilo manažerům cirkusu F1, aby dohodli s vedením Alfy Romeo Číňanův z mnoha komerčních důvodů tak důležitý postup do mistrovství světa. Je při tom do jisté míry překvapením, že se coby „junior Renaultu“ vrací do náruče koncernu Fiat.
Takový výsledek svého dlouholetého snažení si nezasloužil jen samotný Zhou, ale jistě i jeho dosavadní mecenáši, které stála jeho sportovní kariéra v monopostech zatím bezmála 10 milionů Eur – čímž demonstrovali skutečně nevšední výdrž. A teď teprve začne být kariéra šikmookého pionýra opravdu drahá...
Roman Klemm pozoroval Zhouův vývoj od jeho příchodu na evropské autodromy...
01 – Debut v monopostech: Roku 2015 startoval Zhou za Premu ve formuli 4
02 – Mlaďoučký Guynyu roku 2015 ve Spielbergu
03 – Hned o rok později bylo Číňana vidět v evrospkém šampionátu F3
04 – Zhou ve voze F3 stáje Motopark roku 2016 na Norisringu...
05 - ...kde ovšem skončil takto.
06 – Ročník 2017 znamenal návrat do kokpitu Premy-Theodore
07 – Roku 2018 již patřil ve formuli 3 pravidelně mezi nejrychlejší a dokázal...
08 - ...jako zde v Hockenheimu vyhrávat.
09 – Od sezony 2019 se Zhou stal „juniorem Renaultu“...
10 - ...za jehož barvy startoval za tým UNI-Virtuosi ve Formuli 2
11 – Roku 2019 ve Spielbergu při tiskové konferenci se dvěma kolegy, kteří neměli tolik štěstí, jako on: vlevo Francouz Hubert, uprostřed Nizozemec De Vries.
12 – Ročník 2022 bude znamenat opětné „převléknutí do dresu FIATU“
13 – Postup chlapce ze Šanghaje z F4 do F1 stál jeho sponzory kolem 10 milionů. Pozitivním jevem tohoto šílenství je, že tím od sezony 2015 živil několik evropských týmů a rodin mechaniků...
Text a foto: Roman Klemm